|
|
Proměny sakrálního prostoru
Mléčka, Jan ; PhDr.Martin Horáček,Ph.D. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Michal Hronský,PhD. (oponent) ; Petelen, Ivan (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Křesťanský kostel je nedílnou součástí naší více než tisícileté kontinuity. Svým vnějším projevem antropomorfizuje společenské proměny i dějinné zvraty. Stal se integrální součástí naší životní zkušenosti v prostoru i čase. Stále častěji zaznívají odborné hlasy hovořící o krizi Evropy jako o krizi vlastní identity, ztrátě schopnosti ptát se po smyslu budoucího směřování i smyslu vlastní přítomné existence. Redukce časové danosti na omezený rámec vlastní fyzické existence upírá člověku schopnost pokládat otázky a znovu a znovu na ně hledat odpovědi, dotazovat se po smyslu a podstatě věcí. Bezstarostnost vykořeněné plevy hnané větrem se může jevit euforizující měrou volnosti a svobody, znamená však rezignaci na aktivní spolutvorbu generačního směřování. Jedním ze základních atributů architektonické osobnosti by měla být vysoká míra schopnosti syntetického myšlení, zahrnující multioborové poznatky celospolečenského poznání,a to jak v aktuálnosti prožívané přítomnosti, tak i v čase. Na jejich základě by pak v ideálním případě mělo dojít k přiblížení se podstatě řešeného problému, definici obecných zákonitostí, platných bez ohledu na proměny společenské poptávky, módnosti či vkusu. Následující práce, zabývající se „proměnou“ křesťanského kostela, by měla na základě syntetizace dílčích analytických poznatků v oblastech architektury, liturgiky, historie a teologie nabídnout kompaktní faktickou platformu, uplatnitelnou v architektonické praxi, edukaci (architektonické i teologické), pastoraci a širší fundované společenské diskuzi o současné podobě křesťanského sakrálního prostoru,jeho východiscích a budoucím možném vývoji. Důraz by neměl být kladen na dogmatickou interpretaci šokujících objevů, ale na samostatnou tvůrčí interpretaci cílové skupiny. První polovina textu je věnována teologickým a symbolických východiskům a dějinným proměnám, druhá se pak v teoretické i praktické rovině zamýšlí nad možným směřováním křesťanského sakrálního prostoru v postkřesťanské Evropě.
|
|
| |
|
|
Liturgický prostor kostela sv. Jakuba Staršího v římskokatolické farnosti Boršov nad Vltavou
ČERKL, Martin
Práce se zabývá liturgickým prostorem kostela sv. Jakuba Staršího v Boršově nad Vltavou. Začátkem stručně vymezuje pojem liturgie a nastiňuje jeho vývoj v historickém kontextu. Dále se obecně věnuje významu a dějinnému vývoji liturgického prostoru, zejména vlivu reformy II. vatikánského koncilu na jeho podobu. Popisuje římskokatolickou farnost Boršova nad Vltavou, jakožto územní společenství s přifařenými okolními obcemi, ve kterých se nacházejí sakrální stavby sloužící k liturgickým činnostem. Na základě výše popsaných faktů je hlavním cílem práce vyobrazení vývoje a současné podoby liturgického prostoru kostela sv. Jakuba Staršího. Závěrem představuje volnočasové aktivity ve farnosti, na kterých se podílí společenství farníků.
|
|
|
Bedřich Vašek a "křesťanská sociologie" v kontextu formování sociální nauky Církve v první polovině 20. století. Implikace pro 21. století
M. Demartini, Lenka ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent) ; Halama, Jindřich (oponent)
Disertační práce hledá odpověď na otázku po obsahu poněkud paradoxního sousloví "křesťanská sociologie" a konkrétně po obsahu křesťanské sociologie v koncepci olomouckého akademika první poloviny 20. století Bedřicha Vaška (1882-1959). Vzhledem k poznatkům, které přineslo samotné bádání je však zároveň původní teze doplněna otázkou, jaký je současný statut tohoto specifického oboru, nakolik se pod tímto názvem přestal pěstovat nejpozději do padesátých let 20. století. Oživení oboru v 80. letech 20. století ve zjevné reakci na metodologickou změnu II. vatikánského koncilu a nástupu postmoderní společnosti přineslo množství podnětů ke zkoumání vztahu historického fenoménu křesťanské sociologie a dnešních konceptů katolické perspektivy v sociologii, šířeji vztahu sociální nauky Církve, teologie a sociologie jak v mezinárodním, tak domácím prostředí. Specificky zvoleným metodickým postupem, jenž je kombinací studia autentických papežských dokumentů první poloviny 20. století, studia archivních materiálů vztažených k osobě Bedřicha Vaška, analýzy jeho děl a zároveň současných autorských a institucionálních výstupů nachází práce překvapivé paralely mezi historickými a současnými projekty křesťanské/katolické sociologie, ale také poukazuje na zcela nové možnosti pro propojování teologického a...
|
|
|
Umění a hudba v liturgii dle Josepha Ratzingera
Brábková, Luisa ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Brož, Prokop (oponent)
Práce představuje pohled Josepha Ratzingera na význam, funkci a místo hudby v liturgii. ve shodě se závěry II. vatikánského koncilu - při vhodném spojení hudby s liturgií a s ohledem na primární a sekundární funkce hudby v liturgii. Prvořadou funkci liturgické hudby spatřuje J. Ratzinger v podpoře Slova, další funkcí je podíl problematice vztahu církve a kultury. Ratzinger nabízí k řešení také další problémy - inkulturaci v oblasti liturgické hudby při zachování křesťanské identity a rozvoji křesťanského universalismu, možností kompozice liturgické hudby či prostoru, který církev umění poskytuje. Z představených textů vyplývají priority vytčené J. Ratzingerem pro liturgickou hudbu, zejména její podoby a styl, tedy pro ty vlastnosti, které mohou být nazírány z mnoha úhlů pohledu a které mohou přinášet rozmanité výsledky.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ježíšovo učení o manželství jako návrat k "počátku"
Kozler, Karel ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Ježíšovo učení o manželství jako návrat k "počátku". Tato práce pojednává o významu, důležitosti a potřeby manželství jako instituce nejen v dávné minulosti, ale také v současnosti. Odklon od instituce manželství v dnešní době, partnerské soužití tzv. "na volno", devalvace pojmu manželství, plnost vědomí významu těla, postoj společnosti k antikoncepci a potratu, periodická nezdrženlivost a ztráta vědomí daru jednoho pro druhého - to jsou atributy, které ovlivňují dnešní "moderní" společnost, která takové jednání toleruje. Ale stále existuje velké množství lidí, kteří manželství chápou jako prvotní svátost, jako dar milosti, jako odpovědné rodičovství, ctí vysoké etické a mravní hodnoty, ctí lásku, která je spojena s čistotou, jež se projevuje jako zdrženlivost, která chrání důstojnost a vydávají svědectví o pozitivní změně, o prohloubení intimity, lásky a znovuobjevení sexuálního sebeovládání. Tato studie neshrnuje pouze proměny významu a důležitosti manželství v jednotlivých etapách dějin, nýbrž se primárně zamýšlí nad chápáním manželství v minulosti a v současnosti, nad potřebami společnosti a nad kulturou a etikou vzájemného chování partnerů. Klíčová slova Manželství, cizoložství, svátost, II. Vatikánský koncil, křesťanské panenství, láska, odpovědné rodičovství.
|
|
|
Responsoriální žalmy Karla Skleničky
Nedbalová, Josefína ; Stříteská, Leona (vedoucí práce) ; Palkovská, Jana (oponent)
Diplomová práce se skládá ze tří částí. První z nich popisuje historickou úlohu žalmů v bohoslužbách od doby jejich vzniku do současnosti. Osvětluje novou roli žalmů v katolické liturgii po II. vatikánském koncilu a nastiňuje, jakým způsobem se tyto liturgické změny promítaly v českém katolickém prostředí. Druhá část představuje významné české žalmové celky, které vznikly pro potřeby liturgie v reakci na závěry II. vatikánského koncilu, a jejich autory. Třetí, stěžejní, části diplomové práce, obsahuje podrobný rozbor žaltáře Karla Skleničky Responsoriální žalmy pro neděle a významné dny liturgického roku z roku 1992. Analýza harmonických a melodických postupů jednotlivých nápěvů slouží jako podklad k praktické části diplomové práce, kterou je rozšíření stávajícího Skleničkova žaltáře na všechny dny liturgického roku. Nový žaltář zachovává hudební složku zkomponovanou Karlem Skleničkou a u nově vzniklých žalmů zachovává také práci s liturgickým textem po vzoru Karla Skleničky. Nový žaltář se stejně jako žaltář z roku 1992 striktně drží liturgicky předepsaných textů pro jednotlivé liturgické příležitosti.
|
|
|
Svátost manželství v současné teologii
HEJDA, Josef
Práce, na pozadí biblických a historických východisek, shromažďuje některé ze současných teologických názorů, formované zejména dokumenty posledních papežů, které se vyjadřují k manželství. Zdůrazňuje podstatné prvky této svátosti, s ohledem na jejich srozumitelnost současným příjemcům. Věnuje se také problematickým situacím, vznikajícím po rozpadu svátostného svazku a zmiňuje možné přístupy k řešení otázky regulace porodnosti. Reflektuje i některé z kritických názorů, a porovnává je s aktuálním učením církve, s cílem naznačit žádoucí pluralitu názorů, obsahující potenciál, k budoucímu řešení dosud existujících rozporů. Specifická pozornost je věnována integraci katolických křesťanů, žijících v nelegitimních svazcích, do plného společenství s církví, a z toho plynoucím úkolům jednotlivých katolických komunit.
|
host ::
RSS.